Profesionální koučink rozhodně není cestou pro každého. Očekávání, že po absolvování výcviku se k vám klienti začnou automaticky hlásit, se často míjí s realitou. Co je potřeba splnit pro to, abyste mohli být kvalitním koučem osobního rozvoje?
Koučink je náročná profese
I dnes přetrvává zjednodušená představa, že stát se koučem rozvoje osobnosti je snadné – absolvovat kurz, získat certifikát a začít pracovat s klienty. Tato představa však neodpovídá realitě. Koučink je náročná a zodpovědná profese, která vyžaduje nejen důkladnou přípravu, ale také osobní vyzrálost, rozvinuté komunikační dovednosti a hluboké vnitřní nastavení.
Kouč není ten, kdo poskytuje rady. Je to průvodce, který vytváří bezpečný a podnětný prostor pro změnu, růst a sebepoznání. A k tomu je potřeba víc než jen základní znalost metodiky z krátkodobého kurzu. Ne každému tento přístup přirozeně vyhovuje – a právě proto by měl být vstup do koučovací profese pečlivě promyšlený.
Kvalitní kouče zpravidla spojuje hned několik věcí. Předně jsou autentičtí, empatičtí a mají vyvinutou sebereflexi.
Akreditace sama o sobě nestačí
Akreditace v oblasti koučinku – ať už se jedná o české MŠMT nebo mezinárodní organizace jako ICF (International Coaching Federation) či EMCC (European Mentoring and Coaching Council) – bývají často mylně vnímány jako garance úspěchu či kvality. Ve skutečnosti ale pouze akreditace sama o sobě není důkazem toho, že absolvent výcviku bude kvalitní kouč.
Akreditace představují především potvrzení formální kvality a splnění stanovených požadavků. Znamená to, že daný výcvik a jeho účastník prošel určitou formou odborného posouzení. V případě MŠMT jde například o kontrolu rozsahu výuky, struktury programu a obsahu. U organizací, jako jsou ICF nebo EMCC, se klade důraz na dodržování metodického rámce, postupů, profesních standardů a etického kodexu.
Více informací ze světa koučinku najdete na www.akor.cz.